neděle 18. ledna 2015

Úvod

Zakládám si blog. Nevím ještě přesně, co se tu bude objevovat, na to asi přijdu v průběho psaní a vytváření, co sem vůbec CHCI dávat.
První blog jsem začala psát už v dalekých dobách, léta páně 2006 se psala. Nikdy jsem nebyla fanouškem „internetových deníčků“ a tehdy jsem se „světem“ sdílela převážně fotky, které jsem fotila. Postupně se přidávaly i reporty z akcí, fotky outfitů, recenze na filmy... Řekla bych, že to nebyl úplně nenavštěvovaný blog, každý týden se na něm objevilo minimálně sto lidíJenže lidé se mění. A tak jsem se už nedokázala ztotožnit se stránkami, které jsem zakládala, když mi bylo šestnáct. Už na něm nic nepřibývá a působí spíše jako taková vitrína s mým dospíváním.
Po dalším přesunu jsem se rozhodla uvelebit tady na blogspotu. A začít od začátku. Přidám sem jen nějaké starší práce, o kterých si myslím, že by neměly zapadnout, jinak asi nemá cenu nic ze starých blogů přemisťovat.
„Dospělácký“ život mě ještě naplno nepohltil, ale už mám jiné starosti a hlavně mnohem méně času. Vysoké školy si prostě žádají moji pozornost a to přesto, že už jsem prakticky na konci svého studia (pokud se nerozhodnu pro doktorát, nad kterým seriózně uvažuju, protože mě zaujalo téma, které je navíc hodně všeobecně prospěšné). K mým dvěma velkým vášním patří psaní a focení. Díky škole jsem v poslední době měla spíše více toho prvního než druhého.
Psaní – Postupně jsem se dostala od psaní fantasy novely (rok cca 2014) přes fantasy povídky (2015–2018) k publicistice. Poslední „beletrie“, kterou jsem napsala, byla má bakalářská práce, novela Na pomezí :). Na žurnalistice už jsem pak psala převážně beletristická díla, no a v redakci e15 jsem si vyzkoušela i zpravodajství, ale přišla jsem na to, že to není nic pro mě :).
Focení – Nejdříve jsem fotila stařičkým kompaktem, který držel pohromadě snad už jen silou vůle. 2008 jsem dostala zrcadlovku Canon EOS 450D, se kterou fotítm dodnes. Ale od minulého roku mě naprosto pohltilo focení mechanickým fotoaparátem na svitkový film. Líbí se mi, že člověk až do chvíle, než fotky vyvolá, neví, jak dopadly. A také že už není potřeba je nějak upravovat. Ano, přiznávám se, nesnáším dělat v Photoshopu, práce v něm mě nebaví :-D.
Nějakou představu o tom, co bych sem chtěla přidávat, samozřejmě mám. Začnu fotkami (poslední dobou jsem také čím dál častěji stála PŘED objektivem a ne jen ZA ním), reportážemi z akcí a pak se uvidí :).



Žádné komentáře:

Okomentovat